CO K NÁCVIKU FLYBALLU POTŘEBUJETE?

Skokové překážky

Foto: Zuzka Novotná

Potřebujete čtyři skokové překážky speciální konstrukce – 77 cm široké, s bočnicemi vysokými minimálně 61 cm a maximálně 91,5 cm, se základním prknem max. 15 cm vysokým (doporučuje se 12,5 cm + 2,5 cm) a s dalšími vkladatelnými prkny 2,5 cm, 5 cm a 10 cm tak, aby bylo možno dosáhnout výšky překážek až 32,5 cm. Jako materiál pro výrobu překážek lze použít např. vodovzdornou překližku nebo plast (polypropylen apod.)

Aktuální výška skokové překážky při závodě se řídí podle nejmenšího závodícího psa ve družstvu – podle toho se sestaví prkna v překážkách, aby se dosáhlo požadované výšky.

Vzhledem k tomu, že prkna v překážkách bývají dost pevná a nezkušení psi se o ně mohou hodně bolestivě udeřit, používá se na horní části překážky pěnový „chránič“.

Video s návodem na výrobu skokových překážek

FLYBALL BOX A MÍČKY

Box odpovídající mezinárodním pravidlům by měl být maximálně 51 cm vysoký, 77 cm hluboký a 77 cm široký, s mechanickým zařízením odpalujícím míček do vzdálenosti minimálně 61 cm směrem vpřed.

Přesný plánek s rozměry boxu je z mezinárodních flyballových pravidel. Kromě uvedených rozměrů není předepsán žádný závazný vzhled.

Foto: Zuzka Novotná

Setkat se můžete s několika kategoriemi boxů. Buď jde o tzv. „belgický typ“ s prohnutou přední deskou a dvěma či třemi otvory pro míček, nebo o „americký typ“ s rovnou přední deskou. Všechny tyto boxy se vyznačují tím, že z nich míček po nabití jednou polovinou vyčnívá ven a mechanika má velice krátký krok. Psi míček chytají okamžitě po odpálení. Dáte-li míček do rohu odpalovací desky, pes se při správném výcviku točí už při chytání míčku (tzv. plavecká otočka) a mnohem rychleji se vrací zpět. Většina špičkových družstev používá boxy dvou nebo tříotvorové. Počet otvorů však není pravidly nijak omezen.

Mezi starší (dá se řici i zastaralé) typy boxů patří box katapultový, který odpaloval míček obloukem a většina psů si při jeho chytání musela trošku poodstoupit (čímž však ztráceli cenné vteřinky) a box „polského typu“. Ten sice neodpaloval míček obloukem, ale míčky v něm byly uloženy zbytečně hluboko a box měl pouze jeden otvor uprostřed, což psům otočku u boxu nijak neusnadňovalo.

Každé družstvo si na závody vozí svůj vlastní box, stejně jako míčky. Nejčastěji se používají tenisáky, pro menší plemena mohou být použity tenisáky menších rozměrů než s jakými se běžně setkáváme.

PROSTOR PRO PARKUR

Minimální požadované rozměry pro dvě paralelní flyballové tratě jsou podle pravidel 9,15 m x 27,50 m, avšak doporučuje se 10 m x 30 m. U každé trati má mít prostor před startem/cílem délku minimálně 8,8 m. Vzdálenost od startovní čáry k první překážce je 1,83 m, vzdálenosti mezi překážkami 3,05 m, vzdálenost boxu od poslední překážky je 4,57 m.

NABÍJEČ

Foto: Zuzka Novotná

Nepostradatelným členem družstva je nabíječ. Je to nepříliš oblíbená, avšak nesmírně důležitá funkce. Udělá-li nabíječ chybu a nestihne včas vložit míček do boxu, může to pro družstvo znamenat ztrátu celého běhu. Očekávají se od něho hbité ruce a silný hlas, kterým může psy v závodě povzbudit.

Nabíječ se v průběhu celého turnaje stará o box – jeho přinášení a upevnění na trať před během, odnesení po běhu, čistotu a správnou funkci. Psi ho naprosto milují, protože on je ten kouzelník s míčky a někteří jsou ochotni ho následovat, kamkoliv se hne. Práce nabíječe není vůbec jednoduchá – na nabití boxu mívá někdy sotva dvě vteřiny…

EJS – ELEKTRONICKÝ ROZHODOVACÍ SYSTÉM (ELECTRONIC JUDGING SYSTEM)

EJS je nesmírně důležité zařízení, které velmi ulehčuje práci flyballovým rozhodčím a zpřesňuje ji. EJS se skládá ze samagoru (mezi dráhami), 2 bran s čidly (na každou dráhu 1ks) a 2 ovládacích panelů pro rozhodčí (pro každou dráhu 1ks) – to vše je propojeno kabely a připojeno k počítači se speciálním programem. EJS doplňuje ještě světelná tabule za dráhami ukazující časy psů a výsledky běhů an obou drahách.

Rozhodčí spustí zařízení pomocí ovládacícho panelu. Na horním části semaforu se rozsvítí červená, žlutá, druhá žlutá a v okamžiku, kdy naskočí zelená, je automaticky spouštěno měření času. Ideálně v tom okamžuju na dráhu vbíhá první pes. Zařízení kontroluje jak start tak i střídání psů v družstvu, protože uhlídat je pouhým okem prostě není možné. Pokud dojde k předčasnému vyběhnutí dalšího psa, rozsvítí se na semaforu krátce bílé světlo a rozhodčí rozsvítí příslušné světlo v dolní polovině semaforu. To učiní rozhodčí i v případě, že pes chybuje. Jakmile družstvo doběhne, rozhodčí na ovládacícm panelu běh zastaví a na světelené tabuli se ukáže čas běhu. V počítači se pak ukážou i jednotlivé časy psůa střídaček.

EJS v zásadě není pro nácvik flyballu nezbytné, většina družstev cvičí bez něj a setkává se s ním pouze na turnajích.

DALŠÍ VYBAVENÍ

Postroj (kšíry) pro psy

Postroj norský – foto: Anna Nováková

Ten, kdo se chce flyballu věnovat, ať už závodně, nebo jen rekreačně, by rozhodně měl zvážit koupi kvalitního postroje, který bude jeho psovi sedět a bude se v něm moci bez problémů pohybovat. Takovýto postroj zajistí bezpečné a zároveň pro psa příjemnější přidržení před vypuštěním na dráhu – zabrání jeho přiškrcení (ke kterému může dojít při použití obojku) a umožní psovodovi lepší kontrolu nad psem.

Postroj Short – foto: Anna Nováková

Nejčastěji používanými postroji jsou postroje norského typu a postroje Short. Použít ale můžete jakýkoliv postroj, který psovi vyhovuje.

Postroje zakoupíte buď v obchodech s potřebami pro psy, nebo přímo u specializované firmy Zero DC s.r.o., kde vám je udělají za slušnou cenu i na míru.

Chrániče tlapek

Pro psy, kteří mívají problémy s pátými prsty, si můžete sami vyrobit účinný chránič.